Přestavba třebíčské baziliky v letech 1725 - 1733
Petr Turecký
OBSAH
Úvod ...3
Dějiny kláštera ...3
Stav bádání ...4
Zhodnocení ...9
Závěr ...11
Poznámky ...12
Přehled pramenů ...14
Prameny ...17
Použitá literatura ...31
Literatura ...31
Seznam zkratek ...35
Obrazová příloha ...35
Dodatky ...37
Úvod
V této práci bych se chtěl pokusit o shrnutí stavební činnosti z let 1725 - 33. Vycházím především z archivních pramenů, dokládajících mj. autorství projektu F. M. Kaňky. Potíže vznikaly zejm. při překladu německy psaného textu, může zde tedy být mnoho nepřesností. Důležitý by měl být především přehled jednotlivých stavebních prací a jejich časové přiřazení.
Původní text je psán kurentem, přepis do latinky mi laskavě poskytl A. Žamberský, který se již tímto tématem zabýval. Jedná se o 32 různých smluv, dohod F. M. Kaňky s hrabětem J. J. Valdštejnem i dohod např. s kamenickým, či tesařským mistrem. Zabývat se zde budu podrobněji 20 archiváliemi, jak vyplyne níže.
Hlavním tématem práce jsou pokyny a smlouvy stavitele Františka Maxmiliána Kaňky týkající se přestavby třebíčské baziliky. Částečně byly zpracovány Čeňkem Samešem již v roce 1934. Protože však v jeho práci nebyly uvedeny všechny prameny, rozhodl jsem se znovu tuto problematiku otevřít. Celý obsah dokumentů patřící do brněnského archívu, fondu třebíčského, je uveden před samotným překladem a to z důvodu přehlednosti, pro případné zájemce. Celý fond je totiž velice nepřehledný a neuspořádaný. Některé dokumenty jsem nepřeložil celé, pak je vždy toto na konci uvedeno.
Dějiny kláštera
Zámek, původně klášter byl založen v roce 11O1 přemyslovskými údělnými knížaty - Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským . Na místě dnešní baziliky sv. Prokopa byl původně kostel zasvěcený sv. Benediktu, avšak nebyl dosud archeologickým výzkumem jasně prokázán. /1 Počátek výstavby Baziliky je kladen do poloviny 13. stol. /2 Dějiny kláštera byly jako v mnoha jiných případech velmi pohnuté. V roce 1468 došlo k poškození objektu při obléhání města Matyášem Korvínem. 1491 klášter připadl Vilému z Pernštejna. Po roce 1502 byly provedeny základní opravy, došlo ke zboření velké věže. /3 Kolem roku 1560 připadla Třebíč Osovským z Doubravice. Ti započali s přestavbou kláštera na zámek. Na Valdštejny přešel majetek v roce 1628, když Kateřina z Valdštejna, vdova po Smilu Osovském postoupila panství svému bratru Adamovi z Valdštejna. /4 Valdštejnové zde zůstali až do roku 1945.
Ve své práci se hodlám zabývat obdobím první třetiny 18. století, kdy došlo k nejvýznamnějším stavebním zásahům. V předcházejícím období sloužila bazilika k nejrůznějším účelům - zbrojnice, panská kuchyně, prádelna, byty úředníků apod. Za karla Ferdinanda z Valdštejna byla snesena klenba v hlavní lodi, když hrozila zřícením (1697). Sameš uvádí, že kostel byl v té době také zakryt šindelovou střechou a vydlážděn cihlami. /5
1702 byl za Jana Karla z Valdštejna opraven presbytář a zřízena zámecká kaple, zasvěcená sv. Prokopu. /6 Další opravy byly provedeny v námi sledovaném období stavebníkem Janem Josefem z Valdštejna.
Stav bádání
Třebíčské bazilice bylo věnováno již mnoho prací. Zájem badatelů se však soustředil většinou na románsko-gotickou část stavby. Problémem bylo vročení založení baziliky a postup prací, zařazení do vývojového kontextu, postup hutě či hutí a pod. Jsou to otázky, které souvisí velice těsně nejen s prokazatelně původními částmi stavby jako je např. krypta, ale s celkovou tvářností kostela. Zde se objevují problémy, protože nevíme přesně, co vše bylo v 18. století přestavěno, či změněno.
Barokní přestavby se částečně dotkl ve své práci Ant. Bartušek. /7 Bohužel však uvedl jako jedinou významnou změnu v interiéru novou klenbu a osazení pilířů v hlavní lodi barokními plastikami světců. Více se tématem zabýval Viktor Kotrba /8. Opět na prvním místě uvádí především nové sklenutí kostela, což předcházelo postavení opěrných pilířů k obvodním zdím hlavní lodi. /9 Přestavba však byla komplexnější, jak vyplyne dále.
Situace kolem přelomu 17. a 18. století byla pro třebíčskou baziliku kritická. Do roku 1704 sloužila jako hospodářská stavba. V kostele se nacházely sýpky, byty, kuchyně. Situace začala být neúnosná a v roce 1696 (za hraběte Karla Ferdinanda z Valdštejna) bylo zahájeno jednání o snesení klenby. Na jaře 1697 klenbu dva neznámí stavitelé zčásti podepřeli a snesli. (Jeden z nich pocházel ze Štýrska) /10. Kostel se pokryl šindelovou střechou, podlaha byla vydlážděna cihlami. V roce 1704 dal opravit Jan Karel z Valdštejna presbytář /11. Zřídil zde zámeckou kapli sv. Prokopa.
S úplnou přestavbou však začal až Jan Josef z Valdštejna. Dle Sameše se započalo už v roce 1724, ještě bez povolení od biskupské konzistoře v Olomouci. /12 Kaple sv. Prokopa byla od ostatních částí kostela oddělena zdí. Ty byly dále užívány k hospodářským účelům. Po jižní straně mezi třemi pilíři byla zřízena panská kuchyně a prádelna, první patro (tribuna) byla vyplněna byty, spojenými se zámkem. V přízemí severní věže byla pekárna, později zde měl byt zámecký mušketýr. Zeď mezi ostatními pilíři tvořila sklepy, lednici. Nahoře se nacházel byt zámeckého purkrabího. Pilíře nebyly zachovány v celé výšce, na jižní straně byla všechna okna zazděná, horní okna byla zakrytá střechou. Ta se nacházela výše než dnes. Věž stála jedna, severní, druhá byla stržena.
Sameš uvádí, že Valdštejn uzavřel zmlouvu s Kaňkou 30. září 1727. /13 Kaňka ale již v roce 1725 specifikuje požadavky pro zahájení stavby, podle mne tedy muselo již k nějaké, alespoň předběžné smlouvě, dojít . Sameš dále zmiňuje zprávu z 10. 5. 1728 /14. Hlavice měly být provedeny z malty kvůli nedostatku peněz, stejně tak i žebra se měla napodobit z cihel a malty. Měla být provedena kordonová římsa, aby se zakryly staré "drahocenné" hlavice . Sameš dále vyvozuje z Kaňkových pokynů ohledně střechy, že ta mohla být na severní lodi složitější. /15 Také se zabývá církevní komisí - zřízena 26. 3. 1726, která měla dohlédnout na současný stav a navrhnout povolení oprav. (Bohužel se zde nedozvídáme nic o tom, jestli tato komise měla nějaké požadavky ohledně dodržování starých forem. Pravděpodobně byl hlavní důraz kladen na změnu zasvěcení kostela, jež přináleželo původně P. Marii. /16
Potom shrnuje stavební činnost v roce 1728. Stavělo se lešení pro velkou klenbu, přípravné práce pro opěrné pilíře. Zmiňuje obavy políra pouštět se do klenby bez přímých pokynů Kaňky. Do konce července již byla klenba hotová. Pracovalo se po obou stranách zdí hlavní lodi od presbytáře k severní věži. 6 opěrných pilířů bylo pokryto kamennými deskami. V srpnu byla upravena okna v hlavní lodi ( 6 v severní a 9 na jižní straně). V září byl vyčištěn presbytář a natřen kamennou barvou. Hlavní střecha byla položena již v roce 1727. Sameš cituje smlouvu Kaňky s kamenickým mistrem A. Müllerem z 31. 8. 1726 a rozebírá situaci kolem dlažby kostela. Rok 1731 je rokem dokončení nejdůležitějších prací, krom dvou věží. Věže měla postavit dcera právě zemřelého J. J. Valdštejna, Marie Anna, svým nákladem. V létě 1732 byla již jedna věž zastřešena. /17
Samešem necitovány jsou požadavky F. M. Kaňky na začátek stavby z roku 1725 , které sám stavitel podepsal, což přímo dokládá Kaňkovu účast již 2 roky před sepsáním smlouvy citované Samešem z 30.9.1727. Sameš čerpal informace pro rok 1726 z Listu Hejtmana Kispala a z něho také vyvozuje Kaňkovu účast na stavbě v této době. Byla mu též známa smlouva mezi Kaňkou a kamenickým mistrem A. Müllerem. Nyní je k dispozici 5 smluv podepsaných přímo Kaňkou - vyhotovení výkresů, návrh na přestavbu, zhodnocení prací, dohoda s tesařským mistrem, pokyny políru stavby. Jednalo se o základní práce - především odstraňování nevhodných zařízení z interiéru, návrh na rozšíření oken a již požadavek zesouměrnění výzdoby pilířů, požadavkem nové střechy a provedení sanktusníku. Kaňka při návštěvě zjistil porušené základy, takže nařídil jejich opravu. Toto dokládá nepřímo, že již v této době musel stavitel Třebíč navštěvovat.
Další dříve neuvedenou je Kaňkova zpráva z 25. 2. 1727 kde se zmiňuje o opravách v interiéru a nutnosti sjednocení pilířů (o tom níže).
Z roku 1728 uvádí Sameš zprávu z 10. 5. podepsanou opět Kaňkou a další postup prací vyvozuje ze zpráv zámeckého purkrabího Jakuba Hübsche. Nyní je známa i dohoda Kaňky s tesařským mistrem W. Köhlerem a zpráva o současném stavu, podepsaná opět Kaňkou z 6. 9. V ní se zmiňuje o uzavření velké klenby, vyztužení klenutí . To vše se má na podzim toho roku sjednotit. Hovoří zde také o provedení dvanácti apoštolů, o snížení střechy. Došlo také k zanedbání jeho pokynů polírem.
Činnost z roku 1729 popsaná Samešem se shoduje s prameny uvedenými zde, i když mu asi nebyly také známy. Zejm. nová dohoda s kamenickým mistrem A. Müllerem z 17. 5. 1729. Jedná se o zhotovení pilířů v hlavní lodi, bankálů, zdobení apod. Z 27. 7. 1729 pochází vyúčtování kamenických prací už provedených. Dozvídáme se, že kamenická práce byla 19. 8. 1729 ohodnocena polírem a zaplacena. To znamená, že nedošlo k úplnému přerušení kontaktu s tímto kamenickým mistrem (jak vyplývá ze samešova výkladu) /18, protože smlouva na kámen z pernštejnského lomu pochází z 22. 7. 1729.
Z roku 1730 uvádí Sameš smlouvu Kaňky s kamenickým tovaryšem Michaelem Goltem /19 a smlouvu na dodávku dlaždic z hrubšického lomu mezi purkrabím a kameníkem Václavem Liškou /20. Zde nyní přibývá vyúčtování provedených kamenických prací z 9.1. 1730, podepsané Johanem Janouschkem. Jedná se o práce na pilířích uvnitř kostela. Dále jsou zde uvedeny pokyny stavitele Kaňky z 18. 5. 1730. Jedná se o soupis kvádrů, desek a jiných prací, které mají být ještě provedeny.
Z roku 1731 uvedl Sameš prosincový Výpis ze stavebního účtu třebíčského. V našem přehledu se v tomto roce objevuje několik dokumentů - předběžný rozpočet na stavbu věží, požadavek kamenického mistra Goltsche na další práce, smlouva mezi Kaňkou a tesařským mistrem, a čtyři dokumenty s nepotvrzeným datem viz . V této době pravděpodobně ještě zcela nebyly dokončeny věže.
Z těchto pramenů čerpal také Ant. Žamberský ve své práci. /21 Píše, že úpravy trvaly nejméně do roku 1733. /22 Zdůrazňuje, že strany lodi byli rozdílné, jejich vzhled byl sjednocen odsekáním (obr.3). V bočních lodích byla rozšířena okna, postavení západního průčelí. Vzpomíná také důležitý moment, čímž bylo používání původních kvádrů. Kaňka přímo zdůrazňoval nutnost zachování i starých tvarů. Některé kamenné části vznikaly tedy dle původních předloh.
Ochoz v patře na jižní straně byl součástí zámku. Vnější stěna byla snesena a zakončena novou římsou. Žamberský se domnívá, že obloučkový vlys pod touto římsou byl vytvořen v téže době. /23
Dále řeší otázku, k čemu vlastně sloužila západní předsíň. Kaňkova klenba, nesoucí hudební kůr, vychází dle Žamberského z původního záměru. /24 Žamberský uvažuje o západním chóru s kryptou, ze které potom mohla vzniknout nynější předsíň.
Jednou z dosud nevyjasněných otázek je podíl Santiniho, či jeho myšlenek na třebíčské stavbě, díle jeho žáka, F. M. Kaňky.
V literatuře /25 je uváděn jako vývojově blízký klášterní kostel Narození P. Marie v Roudnici n. Labem (obr. 18), patřící augustiniánům - kanovníkům. Iniciátorem stavby byl kníže Filip Lobkovic. Roudnický probošt Václav Potůček (jenž se znal s O. Broggiem), snad formuloval požadavek aby se stavělo dle "staré manýry a antikvity" /26. Kaňka se v Roudnici podílel jako poradce. /27
Ve smlouvě z 30. 9. 1727 /28 čteme: "že tak dlouho, pokud bude prováděna stavba kostela na Moravě, na seniorátním panství třebíčském, podnikne tam (Kaňka - poz. P. T.) každý rok dvakrát - a to na jaře a v létě - cestu a tuto kostelní stavbu (aby byla znovu restaurována ve starých formách krásně, příjemně a pevně) prohlédne, patřičně k tomu zhotoví potřebné plány." /29
V této době vstupuje také do Kaňkových služeb František Ignác Prée, kontrakt s ním byl sjednán den po uzavření smlouvy o Třebíči. Vyplývá z ní, že některé Kaňkovy povinnosti přešly na tohoto stavitele - "... pro všechny moje budovy v Praze i mimo Prahu, ať¨ jsou to kostely, zámky, dvory a jiné budovy, které potřebují plány, nejen vyhotovovat tyto plány bez dalších mých nákladů a činit návrh s dobrozdáním, jak hodlá tyto budovy co nejkrásněji nebo co nejužitečněji udělat, nýbrž i vykonávat dozor... Bude také povinen ty plány, které mají důležitost ukazovat panu Kaňkovi, radit se s ním, jakož i Kaňkou navržené nebo projektované věci provádět". /30 Autoři stati konstatují, že F. I. Prée u většiny staveb zahajovaných po roce 1727 vystupuje jako spoluautor. /31 (Tuto skutečnost uvádím proto, že plány pro třebíčskou baziliku a zejm. západní průčelí, nejsou známy).
Kaňka pracoval ve službách Waldsteinů již od r. 1713/14 /32 a je tedy pravděpodobné, že k myšlence zachování "starých tvarů" došlo po vzájemné dohodě stavitele se stavebníkem.
Zhodnocení
Důležitý,a myslím původní Kaňkův vklad je důraz na symetrii. Paradoxně právě tímto požadavkem byla (z historického hlediska) zničena původní tvář kostela . Dá-li se to tak nazvat, došlo tu k jakémusi baroknímu purismu. (Může ona touha po symetričnosti pocházet právě od Santiniho?) Částečně si lze představit, jak obě boční lodě vypadaly dle zachovaných pilířů nesoucích klenbu západního vestibulu (viz. obr.4). Je ale jisté, že to, co se nám představuje , jako raně gotická stavba, je v globálním pohledu dílem Kaňkovým. V detailech, si myslím, lze vystopovat stavební vývoj před barokní přestavbou a měl by být předmětem dalšího bádání (nevíme, na kolik se ještě na stavbě podepsala regotizace z 19. stol.).
Je otázkou, co vše lze považovat za projev barokní gotiky ve smyslu slohovém. Krom užívání hrotitých oblouků (v arkádách - např. u zdi podepírající chórovou klenbu, v samotných klenbách, zachování sdružených oken, apod.) zde vystupuje zřetelně ona snaha po symetrii. U Santiniho stačí vzpomenout např. poutní kostel sv. Jana Nepomuckého v Zelené Hoře u Žďáru n. Sázavou (1719 - 1722), kde je symetrie nadřazena ostatním formálním principům. Bude to pravděpodobně platit i o Santiniho přestavbách středověkých klášterů. V Třebíči se setkáváme ale v podstatě s románským tvaroslovím, jež je mj. určeno disharmonií tvarů vzhledem k podélné ose. Byla to dobová barokní představa, že středověká stavba měla onu symetrii dodržovat? Každopádně po Kaňkově přestavbě vypadá hlavní loď mnohem "gotičtěji" (ve smyslu vrcholné gotiky), než asi představovala původní románsko-gotická stavba. Nesmíme ovšem ještě zapomenout, že středověká výstavba baziliky probíhala v několika etapách, vystřídalo se zde tudíž několik stavebních hutí. Nejprogresívnější byla huť¨ první, která musela z neznámých příčin odejít (snad strach z mongolských nájezdů) /33-- tedy odešla pravděpodobně od hotové východní části. Hlavní loď byla asi konzervativnější, uvažovalo se snad i o plochostropém zakončení. /34
Ve stylu barokní gotiky je postaveno pouze západní průčelí s kůrem. (obr.5). Pilíře, nesoucí střední část, pochází ze středověké etapy. Od roviny hlavic pilířů se jedná o Kaňkovu invenci. Spolu s klenutím jsou tyto části patrny na první pohled.
V hlavní lodi jsou určité nesrovnalosti, které barokní přestavbu prozrazují. Například navázání svazkových přípor, vedoucích od pilířů v hlavní lodi, v rovině patra na klenební válcové přípory (obr.6). Jiným případem, viditelným již při zběžné prohlídce, je osekání říms v úrovni bývalých hlavic pilířů, nesoucí arkádové oblouky v hlavní lodi (obr.7). Jinde lze zjistit kvádry nové, sloužící pro zpevnění pilířů (obr.8).
Průčelí je již značně konzervativní (ve smyslu odkazu Santiniho) /35. Ve srovnání s roudnickým kostelem zde elevaci narušuje horizontální členění fasády. Bylo by velice zajímavé, kdybychom měli k dispozici původní plány. (Bylo by možné uvažovat i o autorství těchto plánů na F. I. Préa?).
Kaňka je naposled doložen v souvislosti se stavbou roku 1733. 20. 3. toho roku zde byl na prohlídce. 16. 4. podepsal v Praze přehled dalších prací, potřebných k dostavbě věží a celého průčelí /36.
Závěr
Přestavba třebíčské baziliky spadá do vrcholné doby Kaňkova díla. /37 A zároveň se již ohlašuje zvolnění v jeho aktivitách. Myslím, že jeho přestavba je vynikající právě v onom sjednocení stavby v jeden řád. Svědčí o jeho velmi vysokém vzdělání a znalosti gotické architektury.
Dnes jsme vlastně pořád ještě v situaci, kdy nedokážeme v mnohých případech odlišit původní části od Kaňkových.
Poznámky:
1 J. Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Vimperk 1994, s. 407
2 J. Kuthan (cit. v pozn. 1), s.407-421
3 A. Žamberský, J. Uhlíř, Bazilika bývalého opatství benediktinů v Třebíči. Třebíč 1995.
4 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 15.
5 Č. Sameš, Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725 - 1732. Třebíč 1934.
6 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 5.
7 A. Bartušek, Třebíč - metropole západní Moravy. Praha 1959, s.30
8 V. Kotrba, Česká barokní gotika. Praha 1976, s. 91.
9 V. Kotrba (cit. v pozn. 8), s. 91.
10 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 3.
11 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 4.
12 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 5.
13 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 6.
14 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 6.
15 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 7.
16 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 8.
17 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 18n.
18 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 12
19 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 19
20 Č. Sameš (cit. v pozn. 5), s. 13
21 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3).
22 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 19.
23 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 27
24 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 27.
25 V. Kotrba (cit. v pozn. 8), P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka "IN REGNO BOHEMIAE AEDILIS FAMOSISSIMUS". Umění XXXXII, 1992, s. 180 - 225.
26 V. Kotrba (cit. v pozn. 8), s. 89
27 V. Kotrba (cit. v pozn. 8), s. 89
28 SOA Praha, RA Valdštejnové, i. č. 3759, sign. IV - 19/III - 40.
29 P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník (cit. v pozn. 25), s. 206.
30 SOA Praha, RA Valdštejnové, i. č. 3759, sign. IV - 19/III - 40.
31 P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník (cit. v pozn. 25), s. 206.
32 P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník (cit. v pozn. 25), s. 188. Dříve spolupracovali Waldsteinové s architektem M. A. Canevallem. Kaňka byl přijat do služeb Jana Josefa mezi léty 1713/14, neví se však, proč k tomu došlo.
33 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 18
34 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 25
35 V. Kotrba (cit. v pozn. 8), s. 91.
36 P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník (cit. v pozn.25), s. 208.
37 P. Macek, P. Vlček, P. Zahradník (cit. v pozn. 25), s. 206
38 M. Stehlík, Sochařství vrcholného baroka na Moravě, in: Dějiny českého výtvarného umění ll/2. Praha 1989, s. 535
39 V. Němeček a kol. Budišov u Třebíče - městečko vysočiny. Budišov 1968, s. 17n.; M. Stehlík, Štěpán Pagan a Kašpar Ober. Poznámky k jejich sochařskému dílu, in: A. Plichta, O životě a umění. Listy z jaroměřické kroniky 1700-1752. Jaroměřice nad Rokytnou 1974,s. 375n.
40 V. Kratinová, B. Samek, M. Stehlík, Telč - historické město jižní Moravy. Praha 1992, s. 126n.
41 A. Žamberský, J. Uhlíř (cit. v pozn. 3), s. 27
Přehled pramenů:
Ve všech případech se jedná o prameny z brněnského zemského archívu, fond Třebíč, kartón 449. (
2. 8. 1719, kniha 2, fol. 2a, r. Smlouva na zhotovení oltáře v kapli sv. Prokopa se sochařem S. Paganem
1725
27. 10. 1725, kniha 1, fol. 33a, r. Požadavky F. M. Kaňky pro začátek stavby. Seznam potřebného materiálu
1726
2. 4. 1726, kniha 1, fol. 30a, r, 31a, r. Kaňkův dopis Waldsteinovi. Sděluje mu, že má již hotové výkresy, a uvádí postup přestavby
2. 4. 1726, kniha 1, fol. 20a - 23r, 19a. Konkrétní návrh na přestavbu kostela, podaný Kaňkou
27. 8. 1726, kniha 1, fol. 34a - 37a. Zhodnocení již provede- ných prací stavitelem Kaňkou
31. 8. 1726, kniha 1, fol. 25a, r. Kaňkova dohoda s tesařským mistrem A. Eckertem z Duchcova
31. 8. 1726, kniha 1, fol. 15a - 1 a. Smlouva mezi Kaňkou a kamenickým mistrem A. Müllerem
2. 9. 1726, kniha 1, fol. 54a - 55r. Kaňkovy pokyny políru stavby
12. 9. 1726, kniha 1, fol. 30a - 31r.(?) Vypočtení nákladů na stavbu.
asi 1726, kniha 1, fol. 32a, r. Požadavek pro další pokyny k práci, adresovaný Kaňkovi
1727
25. 2. 1727, kniha 1, fol.40a - 42r. Kaňkova zpráva o současném stavu
1728
10. 5. 1728, kniha 1, fol. 1a - 3a. Kaňkova zpráva o pokynech pro pracovníky na stavbě
10. 5. 1728, kniha 1, fol. A 28, B 24. Dohoda Kaňky s tesařským mistrem W. Köhlerem
6. 9. 1728, kniha 1, fol. 6a - 8a. Zpráva o současném stavu a další Kaňkovy pokyny pro práci
asi 1728, kniha 2, fol. 26a. Seznam prací, které byly vykonány od kamenického mistra
1729
17. 5. 1729, kniha 1, fol. 9a - 11a. Smlouva mezi Kaňkou a kamenickým mistrem A. Müllerem
22. 7. 1729, kniha 2, fol. 23a, r. Smlouva mezi třebíčským zámeckým úřadem a kamenickým mistrem K. P. Rossem na zhotovení kamenných dlaždic do kostela.(Mramor z pernštejnského a kunštátského lomu).
27. 7. 1729, kniha 1, fol. 12a. vyúčtování kamenických prací, provedených A. Müllerem
1730
9. 1. 1730, kniha 2, fol. 15a, r. Kamenické práce, vykonané ve druhém pololetí 1729
18. 5. 1730, kniha 1, fol. 18a. Soupis zhotovených kvádrů a desek a toho, co je třeba ještě udělat od Kaňky
11. 8. 1730, kniha 1, fol. 52a, r. Požadavek od kamenického mistra na proplacení prací.
25. 8. 1730, kniha 2, fol. 22a. Smlouva mezi zámeckým úřadem a kamenickým mistrem V. Liškou z Hrubšic na dodání dlaždic z hrubšického lomu.
1731
28. 6. 1731, kniha 2, fol. 32a 33a. Předběžný rozpočet na stavbu věží a štítu sestavený T. L. Jischou a F. Ondratschkem
3. 8. 1731, kniha 1, fol. 46a - 47a. Požadavek kamenického mistra J. M. Goltsche na další práce. Podepsaný Kaňkou (s.29).
3. 8. 1731, kniha 1, fol. 45a, r. Smlouva, uzavřená mezi Kaňkou a znojemským tesařským mistrem V. Lindnerem na stavbu věží.
asi 1731, kniha 2, fol. 24a. Přehled množství dřeva, potřebného na stavbu věží od V. Lindnera.
asi 1731, kniha 2, fol. 25a. Dopis pro třebíčskou vrchnost od V. Lindnera s návrhem na uzavření smlouvy. Upozorňuje na změny, které sdělil Kaňka.
asi 1731, kniha 2, fol. 20a Požadavek na materiál a mzdy na stavbu věží, fasády, klenby nad muzikantským chórem a položení dlaždic.
asi 1731, kniha 1, fol. 17a. Část zprávy o pracech na věžích kostela
1732
31. 12. 1732, kniha 1, fol. 13a, 14r. Výpis z účetních položek příjmů a vydání při stavbě kostela od 1. 5. 1731 do 31. 12. 1732.
1733
16. 4. 1733, kniha 1, fol. 48a - 50a. Přehled prací, které je třeba ještě udělat, sepsaný Kaňkou.
27. 9. 1733, kniha 2, fol. 31a,r. Vzájemné odsouhlasení množství plechu a klempířské práce na věže kostela, po jejich dokončení mezi třebíčským zámeckým úřadem a pražským klempířským mistrem Schlafmunterem. (zkráceno - pozn. P.T.).
Prameny
27. 10. 1725
Seznam materiálu, potřebného pro přestavbu kostela. Dřevo bude dodáno dle určení tesařského mistra z Duchcova. Dále cihly na hlavní klenbu a k přestavbě panských prostor na důstojnické (als Officir).
Je třeba 100 sáhů kamene na zdivo, 50 sáhů vápence, 50 rázů (Schok) prken, 30 kusů (robern). Vše se bude kontrolovat dle odvedené práce. Podepsán F. M. Kanka.
2. 4. 1726
Jedná se o popis jednotlivých prací, o odstraňování nevhodných dřívějších staveb. Dozvídáme se zde také nepřímo o výkresu, který se ovšem nezachoval. Jednotlivé změny jsou popisovány s odkazy k jednotlivým částem na výkresu.
Šlo o přestavění lokajských pokojů, zřízení místnosti pro přívod vody z dvorské fontány (pravděpodobně dnešní kašna před hlavním vstupem do zámku - pozn. P.T.). Dále má být zrušen purkrabský byt - nacházející se nad levou boční lodí kostela (levou stranou je patrně myšlena strana severní, čili pohled směrem k oltáři - pozn. P.T.). Zrušen má být také byt mušketýra, nacházející se ve starém vestibulu (západní předsíň - pozn. P.T.) a má se postavit mimo kostel, vedle bytu písaře (bez nákresu nelze určit přesnou polohu - pozn. P.T.).Všechny tyto práce mají být ukončeny v létě.
Dále se mají odklidit staré, nepotřebné příčky. Má se zřídit lešení pro klenbu nad hlavní lodí - to také do léta. Je nutno připravit cihly pro budoucí klenutí. Tesařské práce, zásoba materiálu se má opět řídit dle pokynů tesařského mistra z Duchcova.
K provedení kostelní klenby se vyjádří ještě později. Podepsán F. M. Kanka. Pokyny jsou schváleny hrabětem J. J. Waldsteinem.
27. 8. 1726
Jedná se o konstatování již provedeného. Purkrabský byt byl stržen, stejně tak panská kuchyně, včetně komor. (Kuchyně stála v jižní lodi kostela - pozn. P.T.). Zřízena má být nová, místo dřívějších lokajských místností. Nový lokajský pokoj má být zřízen na zámeckém dvoře (in dem Schlosshof - jedná se o bývalý ambit? - pozn. P.T.). Dále se musí strhnout podlahy. V místě, kde stála kuchyně, se nachází 3 pilíře, jež jsou zčásti zničeny - kvůli nimž je hlavní zeď kostela až o 15 palců pokleslá (cca. 40 cm - pozn. P.T.). Boční klenba na té straně (směrem k ambitu - pozn. P.T.) je vysunutá. Kvůli tomu povolila i hlavní klenba a je nutné ji sbourat.
Ve sklepě se nacházela voda - pravděpodobně došlo k podmáčení základů. Kaňka tedy zdůrazňuje naléhavost a nutnost splnit pokyny jím dané co nejdříve. 3 pilíře se mají začít opravovat pomocí nových kvádrů - a to od základů. Materiál má dodat kamenický mistr (A. Müller - pozn. P.T.).
Vnější zdi kostela - ty pod purkrabským bytem (severní část - pozn. P.T.) jsou kvůli vlhkosti poškozeny již od základů. Musí se tedy začít u nich. Musí se vyrovnat část pilíře proti jejich hlavnímu oblouku (u předsíně nebo u vítězného oblouku? - pozn. P.T.). Dále se musí začít se zdí proti zámeckému dvoru (jižní část - pozn. P.T.). (Obě boční zdi tedy byly silně poškozeny - pozn. P.T.). Je dále nutné vyklidit důstojnické komory pod tzv. císařským pokojem (nebo také hudebním kůrem - pozn. P.T.), totéž u zdi nad introitem (myšlen asi západní vchod - pozn. P.T.).
Obě boční klenby jsou díky silnému větru částečně spadlé. Dále se mají připravit přípory k velké klenbě. Tam, kde stál purkrabský byt, má zůstat střecha - pod horními okny kostela. Zřízenými (asi novými - pozn. P.T.) okny má být přiváděno světlo k prostředním oknům. (... das Dach angezeigtermassen unter denen oberen Kirchenfenstern wie solches künftighin verbleiben solle, mit denen Erkerenfenstr, die das Licht auch in die mittleren Fenster communicieren, einzurichten.)
Spodní okna v levém bočním klenutí kostela (severní boční loď - pozn. P.T.) 16 1/2 palce (43,5 cm - pozn. P.T.) široké a 5 stop (158 cm - pozn. P.T.) vysoké dávají příliš málo světla. Aby bylo v kostele více světla musí mít okna šířku nejméně do 4 stop (126,5 cm - pozn. P.T.). Proti zámeckému dvoru se mají zazdít dveře, které jsou pod kuchyňským oknem a symetricky s tímto se prorazí nová okna.
Střední okna na levé straně kostela zůstanou kvůli příliš velkému prolomení ve stejné velikosti jako dosud. Na šířce horních oken se Kaňka ještě hodlá dohodnout s vrchností po prohlídce.
Hlavní pilíře je třeba srovnat s vnitřními (asi klenebními pasy - pozn. P.T.), aby byly symetrické v síle a formě.(... die Hauptkir- chenpfeiler in ihrer Ausführung, verziehrung der Stucke und ver- schieden alten Gesimbsen sehr ungleich, dass einerseits die Pfeiler viel stärker als anderen wie dann auch unter denen Spitzbogen die Gesimbser und Capitel einer höher das andere niedriger, also bei der stärkeren Seiten zu bleiben mich entschlossen, wodurch die an- dererseits geschwächte und unterbrochene Pfeiler durch Zulegung gleiche Simmetrie verstärket und gleichförmig gemacht werden.). Formou je míněno tedy i zdobení. Rozdílné byly asi původně velikosti a tvar hlavic pilířů.
Dále zdůrazňuje nutnost začít se střechou nad presbytářem. Je nutné dodat tesaři nákres k provedení malé věžičky (pravděpodobně sanktusníku - pozn. P.T.). Věžička se pobije pozinkovaným plechem (verzinken Blech).
Dále se zjistilo, když nechal Kaňka zkontrolovat narušený pilíř v základech, že nemá základ 2 stopy (63 cm - pozn. P.T.) hluboko, ale nasedl na jílovitý podklad. Tím byla porušena klenba. 3 porušené pilíře se musí podezdít - a to ještě letos.
Podpis chybí.
31. 8. 1726
Smlouva F. M. Kaňky s tesařským mistrem Christianem Eckertem (Eckertz) z Duchcova.
Měřeno od malého štuku (dem kleinen Stuck) nad velkým oltářem až do středu - 36 stop po 2 fl 45 kr, činí 49 fl 30 kr. Za střechu a krov měřeno na dlouhé straně 64 stop, za 88 fl. Klempířské vybavení za 30 fl - od malé věže po presbytář. Dále 260 stop dubových svorníků (eicherne Schliessen) za 6 fl 30 kr. Za stržení dvou starých střech nad presbytářem a proti oltáři - 5 fl. Za krov velké střechy kostela (vor das grosse Kirchendach) 2 stopy po 3 fl. Nad postranní klenbou před polovinou střechy i s arkádovými okny 2 stopy po 1 fl 15kr a (48 Duthen?) do hlavní klenby po 1 kr 3 d za 1 fl 1/2 kr. Pro vestibul je třeba udělat střechu s krovem 2 stopy po 2 fl. Podepsán F. M. Kanka¨ a Christian Eckertz.
31. 8. 1726
Kontrakt s kamenickým mistrem A. Müllerem z Duchcova.
Bylo dojednáno: 1 stopa kamenného kvádru (Schuch Quaderstein in viereck) na zeď po 12 kr. Po jednom žlábku (Hohlkehl), 1 stopu velkého a 1 1/2 stopa na zeď¨, za 18 kr. Za 1 desku stopu velkou s (karnis oder Rundstab) 2 stopy do zdi za 24 kr. 1 stopu velký sokl, udělaný z kvádru (so mit einem Quadret und Rundstab gemacht wird, gleich die alten Stein), stejně jako starý kámen, rovněž 1 1/2 stopy a 2 stopy do zdi, za 24 kr. Potom za jednu desku z bílého mramoru (in das Viereck - myšleno jako dlažba - pozn. P.T.) 2 stopy - 36 kr. Dále plat mistrovi denně po 36 kr a tovaryši 33 kr. Kámen budou odklízet 4 dělníci. Nářadí obstará ctěné panstvo, taktéž i výdaje za kováře. Nabádá také k řádnému měření pilířů provazem (mit dem Spagat gemessen). Co se týče zdobených částí - to zn. ostění dveří apod., bude dohodnuro s jiným kamenickým mistrem. Podepsán F. M. Kanka a Anthoni Müller Steinmetzmeister.
2. 9. 1726
Pokyny od Kaňky pro políra.
1) Nutné podezdít zničené pilíře a obložit kamennými kvádry. 2) Rozšířit spodní okna v levé části kostela dle udaných rozměrů. Nasměrovat pilíře proti jejich horním pásům (... die Pfeiler so fiel als möglich gegen denen oberen Gurten einrichte). 3) V boční zdi pravé části kostela zazdít spodní okna a dveře, nahoře pod postranními oblouky nová okna prolomit a v obou (bočních - pozn. P.T.) lodích zlepšit křížové klenby. 4) Následují pokyny pro nádeníky. Nakonec je nutné zřídit u kuchyně odpad a pec pro kuchaře (zkráceno - pozn. P.T.).
? 1726
Dotaz, jak se má dál pokračovat, adresován Kaňkovi.
Jedná se o tesařské práce. Nějaký kus (Stuck) u velkého oltáře vzadu, 32 loktů dlouhý a 19 loktů široký (25 x 15 cm - pozn. P. T.). Všechno je nyní připraveno, potřebuje další pokyny k práci. Dále se jednalo o malou věž (sanktusník? - pozn. P.T.) a základy. Polír je již také hotov - dokončen je byt purkrabího, lokajské pokoje, i kuchyně je z větší části hotova. Začne se s bytem pro mušketýra. Je všeobecně málo práce a kamenický mistr neví, co má dělat. Něco málo kamene je kolem, ten by mohl být upotřeben při stavbě kostela (zkráceno - pozn. P.T.).
25. 2. 1727
Kaňkova zpráva o současném stavu.
1) Již byly opraveny pilíře. 2) Spodní okna byla proražena, vnější zeď opravena, také pilíře, proti nimž byly zřízeny horní pásové klenební oblouky (klenební pasy - pozn. P.T.). U nich jsou rozšířena okna (kvůli světlu). Ostatní, vedoucí do kaple, depozitáře a sakristie, toho neměla zapotřebí. 3) Na druhé straně, při vchodu do zámeckého dvora (ambitu - pozn. P.T.), tam kde stála stará zámecká kuchyně, byla vytlačena zeď o 37 palců (97 cm - pozn. P.T.) směrem k zámeckému dvoru (ambitu - pozn. P.T.). Její podchycení bylo zkontrolováno olovnicí. 4) 5) Opakuje nutnost nově zaklenout boční loď. 6) Pilíře se mají sjednotit na obou stranách. Na levé straně se ponechá vchod do kostela (severní předsíň s portálem? - pozn. P.T.), Pilíře musí být postaveny symetricky. Nebudou však jednotné s válcovými klenebními příporami (der linkersiets in Eingang der Kirchen sich zu halten, durch welche Gleichformierung nicht allein diese rechterhand stehende Pfeiler gegeneinander in gleiche Simetrie sondern auch ihre Stärcke haben werden, jedoch solche nicht weiter als die oberen Pedestal, worüber die runden Säülen zu den Gewölb gehen, continuiret werden.). 7) Nad levou boční lodí, kde byl purkrabský byt, byly udělány nové klenební pasy, přípory nad nimi přijdou zazdít. Ostatní části purkrabského bytu nad starým vstupem do kostela (severní předsíň?- pozn. P.T.) přijdou strhnout, kámen se použije pro opěrné pilíře (Strebpfeilern). Vchod je zatím ponechán zakrytý prkny. Klenba pod hudebním kůrem je zničena a je nebezpečná, je proto nutné ji podezdít. Musí se také vyklidit císařské pokoje.
Podepsán F. M. Kanka.
10. 5. 1728
Pokyny, jež ten den zanechal Kaňka pracovníkům na stavbě třebíčského zámeckého kostela.
1) Pilíře byly zvýšeny do výšky hlavic. Má dojít ještě k začištění a provedení kordonové římsy ve výšce hlavic, aby nedošlo k poškození staré kamenické práce. 2) Co se týče hlavní klenby, je nutné ji ještě zesílit. Na hlavicích (pilířů? - pozn. P.T.) učinit zdobení dle staré podoby (... den Gewölb von Capitel an von stein, das übrige aber den antiviren form nach alles wohl und zierlich von Kalk und Ziegel gemacht wird ) - bude zhotoveno jemně vápnem a cihlami. Železné kleště v klenutí je nutné zazdít. 3) Než se přikročí ke klenbě, vyzdí a vyváží se opěrné pilíře nad střechami bočních lodí.4) Horní okna - ty proti zámku - jež dosud byla zazděna a zakryta výškou střechy, se musí odkrýt a střechu snížit. Díky tomu budou moci být na této straně okna lehká a zasklená. 5) Okna v hlavní lodi po levé straně je nutné vyrovnat s ostatními - aby se dosáhlo rovnoměrnosti - a to i v osvětlení kostela. 6) Hlavní pilíře se ozdobí na hlavicích buď pyrmidami nebo sochami. Nyní se kameníci zabývají několika usekanými starými římsami (asi se jedná o římsy kolem pilířů - pozn. P.T.). 7) Letos má být dokončena hlavní klenba až k císařskému pokoji (tj. směrem k západu - pozn. P.T.). Dál se bude pokračovat se zbrojnicí (Rüst Cammer), která je nad ním, a dál hlavní fasádou (míněno je západní průčelí - pozn. P.T.), včetně dvou věží. Jedna je zbořená, jedna je vidět (... nichtmind wie die Haupt - Faciada samt denen zwei türmen (von welchen ein zu sehen, der andere aber völlig niederbrochen)... ). Toto se má zbourat a znovu vyprojektovat. Začne se s novým vchodem a musí se také upravit příjezd ke kostelu. 8) Dojednání dlažby (zkráceno - pozn. P.T.).
9) Musí se domluvit tvar a velikost oken v piano nobile, zda mají být odlišná s kostelními okny nebo zůstat, jak jsou. Podepsán F. M. Kanka.
10. 5. 1728
Kaňkova dohoda s tesařským mistrem Wentzelem Köhlerem.
1) Boční střecha směrem na malé náměstí (Seitendach auf klein Platz) obnáší 18 sáhů (34 m - pozn. P.T.) délky. Staré dřevo se bude používat také. Pokrývat se bude dvojitými šindelemi. Na rýny jsou potřebné dubové uzávěrky - 1 sáh po 2 fl, to je 36 fl na kostel. 2) 6 rákosových stropů (Rohrboden) po 1 fl 30 kr. 3) Popis prací na hlavní střeše kostela (zkráceno - pozn. P.T.).
Musí se zakrýt strany proti nádvoří - 17 sáhů (32 m - pozn. P.T.) po 2 fl 34 kr.
Podepsán F. M. Kanka.
6. 10. 1728
Zpráva, jak byly splněny pokyny z 10. 5., a co je třeba udělat na podzim 1728.
1) Je možné uzavřít velkou klenbu až po tzv. císařský pokoj. Vystavět z obou stran opěrné pilíře do potřebné výšky nad střechy (die beiderseits stehende Strebpfeiler in die benötigte Höhe über die Dächer ausgeführt, das Gewölb mit der lunettenbindung der antiquen Form nach auf die Eisen aufzulegen in Bewerkstellung), klenutí má být provedeno dle staré formy. Vyztuží se železem, které se potom začistí hrubým vápnem a na podzim se vše sjednotí. Nebyly splněny všechny požadavky. Dále se pokyny týkají zdobení hlavic pilířů v hlavní lodi. Má být zhotoveno 12 apoštolů ze sádry, právě takových, jako jsou k vidění v Praze, v Týnském chrámu na Starém Městě (... die 12 apostel, gleich solche zu Prag in der Alt stadter Teyn Kirchen zu sehen). Nevyjdou tak draze jako kamenné. Bude jich 6 na každé straně. Dále se prorazí proti zámku horní kostelní okna, dříve zazděná. Sníží se výška střechy. Vysoká střecha bude od kostela oddělena požárním štítem. Je nutné chránit prostor mezi okny a šindelovou střechou proti dešťové vodě. K tomu je tře- ba udělat pod střechou na jednu cihlu zídku.
Opěrné pilíře , které jsou vedeny nad střechu, je třeba vyrovnat. Kaňka se nepohodl s polírem. Vytýká mu, že dal kámen nerozumně na špici nové střechy, i nad starý vchod. To musí sám na vlastní náklady změnit a zavázat se, že již nesmí něco podobného udělat. Musí lépe dbát na pořádek.
Dále jsou zde pokyny pro práci kolem stavby, aby se mohlo začít s fasádou a věžemi. Klenba u tzv. císařského pokoje a zdi proti kostelu přijdou strhnout (zkráceno - pozn. P.T.).
Podepsán F. M. Kanka.
asi 1728
Seznam prací, vypracovaný kamenickým mistrem, které je třeba dohodnout s panem stavitelem.
Nebyla ještě hotova klenba v hlavní lodi, špalety oken, aj (zkráceno - pozn. P.T.).
17. 5. 1729
Dohoda Kaňky s Antoni Müllerem.
Kamenická práce, dohodnutá pro hlavní pilíře, i na první pilíře po levé straně před hlavním oltářem.
Žlábky (Hollkehlen) po 18 kr 24 stop. Podezdívka (Zoccali) po 24 kr 22 stop. Kvádry po 24 kr 225 stop. Na ostatních pilířích žlábky 28 stop, podezdívka 24 stop, kvádry 294 stop. Dále žlábky 24 stop, podezdívka 22 stop, kvádry 257 stop. Dále žlábky 28 stop, podezdívka 24 stop, kvádry 355 stop. Nakonec žlábky 24 stop, podezdívka 22 stop, kvádry 236 stop. (Jedná se vždy o množství materiálu na jeden pilíř? - pozn. P.T.)
Dále nasadit více kvádrů na pilíř u hudebního kůru po 12 kr 139 stop. Pod tím potom podezdívka (quadret Zoccoli) po 24 kr 13 stop. Ve dvou oknech pod kůrem zhotovit 2 nové bankály, kamenné ostění a oblouky po 12 kr, 37 stop. Na druhé straně v pěti pilířích kamenné kvádry po 12 kr, 49 stop. U presbytáře na dvou bočních zděných sloupech kvádry po 12 kr, 9 stop. Hned v prvních obloucích po levé straně nové žlábky nebo oblouky (... item gleich in ersten bogen linkerseits neue eingesetzte Hollkehlen oder Bögen Stück...) po 18 kr, 38 stop. Mezi okny proti zámku, v boční lodi (jižní - pozn. P.T.) vnitřní dva pilíře ve zdi a kamenné kvádry po 12 kr, 42 stop. Žlábky po 18 kr, 8 stop. U pěti oken proti zámeckému nádvoří bankály a desky po 12 kr, 354 stop. Směrem dovnitř, mezi dvě okna, kvádry po 12 kr, 138 stop. Pod hudebním kůrem nové dvojité žlábky, klenák a (Lunetenstein - klenební kámen?- pozn. P.T.)
Nyní jsou vypisovány počty kvádrů na tato zaklenutí: ozn. jako první až třináctá luneta - celkem 175 stop 7 palců. Na levé straně 6 vnějších pilířů deskami nově zakrytými (Linkerseits auswendige 6 Pfeiler mit Platten neu eindecket ...) 20 stop po 18 kr. Celkem 120 stop.
Dále 6 oken za 2 fl. Na druhé straně proti zámku také 6 oken. Za kordonovou římsou mezi pilíři u starého šnekového schodiště proti úřadu (severní strana - pozn. P.T.) po 12 kr, 15 stop 6 palců.
Za 6 kamenných křížů v střešních oknech proti úřadu 15 fl. (... vor 6 steinerne Kreuz auf die Dachfenster gegen dem Rendamt acordiret 15 fl... ). Na této straně je také 7 kusů bankálů za 1 fl 12 kr. 4 kamenné válcové sloupy, včetně hlavice, do starého okna před presbytářem za 3 fl, celkem 12 fl. Za zhotovení kamenné rýny mezi kostelem a zámkem z (Robschitzer Steinbruch) Robšického kamenolomu po 27 kr 83 stop.
Tento výměr byl dohodnut za přítomnosti stavitele Kaňky, pana velitele a pana purkrabího.
27. 7. 1729
Vyučtování kamenických prací provedených A. Müllerem.
278 stop kvádrů po 12 kr, za 55 fl 36 kr. Žlábky (Hollkehl mit Rundstab und quaderet....) a kvádry, měřeno pod starými pilíři 26 stop po 24 kr, za 10 fl 24 kr. Na dláždění kamenné dlaždice 36 kr za loket, po 150 loktech činí 90 fl. Klenba pod hudebním kůrem 61 stop po jedné stopě za 30 kr, činí dohromady 30 fl 30 kr. Tato práce již je úkolována a tato přijde ještě úkolovat: Na začátku 3 (Lönnet- bogen) do klenby v hudebním kůru za každý 30 kr, dohromady 13 fl 30 kr. 36 stop válcových sloupů zhotovených pod lizénami (... unter die Lesenen...), tam kde stála stará zeď. Také do hudebního kůru, za každou stopu 36 kr, dohromady 21 fl 36 kr.
Celkem 221 fl 36 kr.
Podepsán kamenický mistr Andony Müller
Mezitím tato popsaná kamenická práce byla dne 19. 8. 1729 ohodnocena polírem, přizván byl pan hraběcí písař a suma byla zaplacena.
9. 1. 1730
Vyúčtování nově provedených prací.
Vyměřená kamenická práce byla přesunuta do 1/2 roku 1729. Z hlavního oltáře směrem vpravo na první prostřední pilíř, žlábků 9 stop, kvádrů 6 stop. Na 1 rohový pilíř podezdívky 3 stopy, žlábků 3 stopy, kvádrů 28 stop. 1 prostřední pilíř - žlábků 3 stopy, 9 palců. Na spodní rohové okno - špice (záklenek? - pozn. P. T.), včetně rohového kvádru - 24 stop. Vnitřních špalet 20, vnějších 9, celkem 29 stop.
Pak na levé straně, na prostředních prvních pilířích: na prvním, žlábků 8 stop, 6 palců. Na druhém, žlábků 23 stop, na třetím 26 stop 6 palců. Na pilíři ve zdi, podezdívky 15 stop, žlábků 5 stop 6 palců, kvádrů 45 stop. Potom na 2 rohových pilířích ve zdi 5 stop žlábků, na prvním prostředním pilíři 3 stopy, 9 palců. Na zeď 4 stopy 6 palců. Zvenku na římse (carnies) 7 stop, žlábků 7 stop. ( Celkem 260 stop 3 palce - pozn. P.T.)
Podepsán Johan Janouschek
18. 5. 1730
Soupis zhotovených kvádrů, desek a dalších potřebných prací, které je třeba udělat.
Zhotoveno má být 807 stop 5 palců ve starých kvádrech. (Wieviel in alten Quader und Schzssblatten verfertiget sein...). Začátek pod klenbou 56 stop 4 palce. (Unter die anfenger die Zockel oder Postamenten 3 Stück ein jedes 2 Schuh 9 zoll breit, ein Schuh 4 Zoll hoch, zusammen 10 Schuh Gollonen auf dem musicalischen Chor...) Na hudebním kůru 32 stop 3 (Gesimber) me- zi (Gollonen - 3 římsy mezi sloupy? - pozn. P.T.) nahoře, k začátku klenutí.
Co se týče oken, je třeba udělat 5 stop 6 palců vnějších špalet délky a 1 stopu 6 palců šířky, dohromady 8 stop. Podle středního bankálu, který je 5 stop a 8 palců dlouhý (1,6 m x 0,21 m - pozn. P.T.) a široký 1 stopu (0,3 m- pozn. P.T.), se budou měřit ostatní okna. (... Vor die Colonen, so dreifach rundirt mit 2 kleinen Eck Lazinen vor 1 schuh accordirt 24 kr...). Za kamennou římsu, která jde 3 stopy do zdi a (Sagma) bylo dohodnuto již dříve zaplatit 4 fl.
Podepsán F. M. Kanka.
28. 6. 1731
Přibližný návrh ceny dvou věží třebíčského zámeckého kostela, které by mohly být provedeny pod vedením políra, včetně (... derselbe sothane Thurne nebst 8 Maurer Gesellen sambt der Faciada zwischen denen beiden beiden Thurnen...) v průběhu 2 let, až do třetího léta, kdy by se udělalo klenutí a úplné začištění. Polír by dostával týdení mzdu v roce 1731 od 1. 5. do konce prosince za 35 týdnů, týdně 5 fl, celkem 175 fl. 1732 a 33 by dostal za celé dva roky 520 fl.
8 zedníků od 24. 4. 1731 do konce prosince, každý za 120 dnů denně po 24 kr - dohromady 384 fl. V roce 1732 a 33 za 240 dnů činí 768 fl. Potom 4 stálí pomocníci v průběhu tří let po 10 kr - dohromady 240 fl. Celkem všeho dohromady 2 087 fl.
Kamenická práce: je nutné zhotovit 2414 stop kamenných kvádrů po 12 kr za 482 fl 48 kr dle návrhu kamenického mistra a protinávrh, podle kterého by bylo možné zaplatit - 360 fl.
184 stop (Staffeln) po 26 kr za 79 fl 44 kr, protinávrh - 70 kr. Nový portál - 97 fl , protinávrh 80 fl . Úprava prken za 193 fl, protinávrh - 160 fl. Hlavní římsy na fasádě a 2 věže za 971 fl 30 kr, protinávrh 800 fl. Za (Paraper Bänckl) na kůr 157 fl, protinávrh - 120 fl. Za různé maličkosti 126 fl 30 kr, protinávrh 90 fl. Celkem 2107 fl 32 kr, protinávrh - 1680 fl. Pro truhláře za zhotovení horních dvou věží - 340 fl, protinávrh 250 fl. Celkem vše obnáší 3534 fl 32 kr, protinávrh 4 017 fl (asi se jedná o chybu, protože vychází 3610 fl a i to je nelogické, neboť ¨je vyšší, než návrh - pozn. P.T.).
K tomu bylo přidáno pro kameníka do konce dubna 1731 na již dokončené práce 217 fl 48 kr 3, kováři a provazníkovi 41 fl 48 kr 3, celkem za 259 fl. Zůstává 3758 fl. Dále jsou zde vypočítávány jednotlivé kusy nářadí, hřebíků apod.
Podepsán Thomas Lud. Jischa a Frantz Ondratchek.
3. 8. 1731
Požadavek kamenického mistra J. M. Goltsche na další práce, podepsaný Kaňkou.
Kamenné kvádry pod hlavní římsu, k tomu je třeba na každý roh i k věžím 4 1/2 stopy, zhruba 1500 stop po 9 kr za 225 fl.(Staffeln) 184 stop za 24 kr - tj. 72 fl 36 kr. Portál dle velkého výkresu bude za 80 fl. Za štít 40 fl, 5 gotických pyramidových knoflíků (5 gotische Piramidknöpf) za 8 fl. Hlavní římsa na fasádě a věžích obnáší 495 fl 48 kr. Na parapet hudebního kůru přijdou dát (Chimage- Platten) 26 stop po 36 kr za 15 fl 36 kr. 2 hlavice pod klenutím hudebního kůru za 8 fl, za sokl 6 fl 30 kr. U oltáře malé sloupky za 33 fl, velký bankál pod velkým oknem (... mit der Sagma) - 12 fl. Menších 12 bankálů za 42 fl. Celkem 1068 fl 54 kr.
Dále je nutné myslet ještě na (...die steinernen Rinnen...) kamenné rýny z obou stran mezi věžemi za 37 fl 51 kr. Předešlá suma - 1108 fl 45 kr.
Podepsán F. M. Kanka.
Proti předešlému výpočtu, který byl proveden 28. 6. 1731, obnáší o 573 fl 15 kr méně. Podepsán Michael Goltsch, Steinmetzmeister.
asi 1731
Nedatovaná část zprávy o pracech na věžích kostela.
Jedna věž je vyzděna až do výše hlavní římsy. Nyní může již pracovat truhlář. Druhá věž přijde ještě vyzdít 7 sáhů. U portálu zbývá vyklenout zbytek klenby nad hudebním kůrem. Kameníkem je již zhotovená římsa. Pro zhotovení malých sloupů u oltáře a jiných věcí je nutno ještě 1200 stop kvádrů (zkráceno - pozn. P.T.).
Použitá literatura
SAMEŠ Č. Opravy opatského chrámu třebíčského v letech 1725 - 1732. Třebíč 1934.- BARTUŠEK A. Třebíč metropole západní Moravy. Praha 1959.- KOTRBA A. Česká barokní gotika. Praha 1976.
- Dějiny českého výtvarného umění, II/2. Praha 1989
-MACEK P. VLČEK P. ZAHRADNÍK P. František Maxmilián Kaňka "IN REGNO BOHEMIAE AEDILIS FAMOSISSIMUS". Umění XXXXII, 1992, s. 180 - 225.
- ŽAMBERSKÝ A. UHLÍŔ J. Bazilika bývalého opatství benediktinů v Třebíči. Třebíč 1995.
- NĚMEČEK V.a kol. Budišov u Třebíče - městečko vysočiny. Budišov 1968, s. 17n.; STEHLÍK M, Štěpán Pagan a Kašpar Ober. Poznámky k jejich sochařskému dílu, in: A. Plichta, O životě a umění. Listy z jaroměřické kroniky 1700-1752. Jaroměřice nad Rokytnou 1974,s. 375
- KRATINOVÁ V, SAMEK B, STEHLÍK M., Telč - historické město Jižníní Moravy. Praha 1992, s. 126n.
Literatura
(Seznam převzat od Kuthana J. 1994.)
- TRAPP M. Bazilika nanebevzetí p. Marie v Třebíči na Moravě. PA 2. Praha 1857, s. 273-281
- WOCEL J.E. Bericht über eine kunstarchäologische Reise in Böhmen und Mähren I. Třebíč. In: MCC. 3 Wien 1858, s. 144-149
- HEIDER G., EITELBERGER R. von, HIESER J. Mittelalterliche Kunstdenkamale des Oesterreichischen Kaiserstaates. Stuttgart 1860.
- GRUEBER B. Die Kunst des Mittelalters in Böhmen 2. Wien 1874, s. 21-26, 122-123
- KUBEŠ A. Dějepis města Třebíče I. Třebíč 1874
- HOUDEK V. Postranní jižní portál zámeckého kostela v Třebíči. Časopis vlasteneckého muzejního spolku olomouckého 13. 1896, s. 102-105
- LEHNER F.J. Opatský chrám p. Marie v Třebíči a jeho dějiny. Třebíč 1903
- PROKOP A. Die Markgrafshaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien 1904, s. 162-168
- DVORSKÝ F. Třebenický okres. Vlastivěda Moravská. Brno 1906
- KREJČÍK A.L. O zakládací listině kláštera třebického. Časopis Matice moravské 35. Brno 1911, s. 192-199
- NIKODEM V. Stručné dějiny města Třebíče. Třebíč 1911 (2. vydání)
- SEDLÁČEK A. Prvotní nadání Třebického kláštera. Časopis Matice moravské 35. 1911, s. 200-207,
- DONIN R. K. In: Romanische Portale in Niederösterreich. Jahrbuch des kunsthistorischen Institutes der k.k. Zentralkommis. für Denkmalpflege 9. Wien 1915
- HAMANN R. Deutsche und französische Kunst im Mittelalter 2. Die Baugeschichte der Klosterkirche zu Lehnin und die normannische Invasion. Marburg 1923
- WENZEL A. Die Baugeschichte der Klosterkirche zu Trebitsch. Marburger Jahrbuch für Kunstwissenschaft 5. Mar burg a.d. Lahn 1929, s. 353-419
- BIRNBAUM V. Stať o gotické architektuře In: Dějepis výtv. umění v Čechách 1.(Red. 2. Wirth). Praha 1931, s. 113 1931
- PEČÍRKA J. Plastika. In: Dějepis výtvarného umění v Čechách I. (red. 2. Wirth). Praha 1931, s. 57-58
- DONIN R.K. Die Bettelordenskirchen in Österreich. Zur Entwicklungsgeschichte der österreichischen Gotik. Wien 1935, s. 413
- SOCHOR S. První zjištěné lektorium u nás. ZPP 1. Praha 1937, seš. 3., s. 1
- MENCL V. Stredoveká architektúra na Slovensku. Praha - Prešov 1937
- MENCL V. Románská architektura v zemích českých. Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za r. 1937 a 38. Praha 1939, s. 39-41
- BACHMANN E. Sudetenländische Kunstträume im 13. Jhr. Brünn und Leipzig 1941, s. 120
- DROBNÁ Z. Bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Poklady nár. umění sv. 28. Praha 1941
- DONIN R.K. Romanische Kunst in Wien. In: Geschichte der bildenden Kunst in Wien. Wien 1944, s. 156 n.
- GERHART K. Die Romanische Bildnerei in Wien. In: Geschichte der Bildenden Kunst in Wien. I. Bd. Wien 1944, s. 202-203
- LÍBAL D. Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Praha 1948, s. 128
- LÍBAL D. Počátky gotického stavitelství. In: České umění gotické 1. Praha 1949, s. 15 n.
- MENCL V. Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování české architektury. ZPP 10. Praha 1950, s. 4,8
- MENCL V. Vývoj středověkého portálu v českých zemích. ZPP 20. Praha 1960, s. 21
- KARASOVÁ H. Archeol. výzkum v areálu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči v letech 1959-60. AR 13. Praha 1961, s. 740-741
- LÍBAL D. Architektura gotická. In: Architektura v českém národním dědictví (red. 2. Wirth, A., Müllerová). Praha 1961, s. 53, 773-774
- BARTUŠEK A. Restaurace hlavního portálu a římsy baziliky v Třebíči. ZPP 24. Praha 1964, s. 11-17
- GÖTZ W. Zentralbau und Zentralbautendenz in der gotischen Architektur. Berlin 1968, s. 155-156
- UHLÍŘ J. Archeologický výzkum ambitu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči. Vlastivědný věstník moravský 20. 1968, s. 285 n.
- BARTUŠEK A. Umělecké památky Třebíče. Brno 1969
- KUTAL A., České gotické umění. Praha 1972, s. 10
- MERHAUTOVÁ A. Romanische Kunst in Polen, der Tschechoslowakei, Ungarn, Rumänien, Jugoslawien. Prag 1974, s.149-150
- MENCL V. České středověké klenby. Praha 1974, s. 32-34
- SCHWARZ M. Die Architektur der Spätzeit (1200-1246) In: 1000 Jahre Babenberger in Österreich (katalog výstavy). Wien 1976, s. 520 n.
- BACHMANN E. Vorromanische und romanische Architektur in Böhmen. In: Romanik in Böhmen (hrsg. von E. Bachmann). München 1977, s. 137
- MAŠÍN J. Malerei und Plastik der Romanik. In: Romanik in Böhmen (hersg. von E. Bachmann). München 1977, s. 191-192
- FIŠER R., NOVÁČKOVÁ E., UHLÍŘ J. Třebíč, Dějiny města l. Brno 1977
- KROUPA P. Třebíčská bazilika. Nepublikovaná diplomní práce na filosof. fakultě Univerzity J.E. Purkyně. Brno 1978
- SCHWARZ M. Romanische Architektur in Niederösterreich. St. Pölten - Wien 1979, s. 58
- KROUPA P. Rostlinný dekor na stavbách v Čechách ve druhé pol. 13. stol. Nepublikovaná diplomní práce. Univ. Karlova 1983, s. 67-68
- MERHAUTOVÁ A., TŘEŠTÍK D. Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 245-248
- HOMOLKA J. Románské sochařství. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 99
- KUDĚLKA Z. Románská archit. na Moravě. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 86-88
- LÍBAL D. Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 150-151
- MAROSI E. Die Anfänge der Gotik in Ungarn Esztergom in der Kunst des 12.-13. Jahrhunderts. Budapest 1984, s. 109, 114, 168
- KRÁLOVÁ M., MAZOUREK P., ŠRÁMEK J. Konzervace románského vlysu v Třebíči. Památky a příroda 11. Praha 1986, s. 193-199
- KOŠTUŘÍK P. a kolektiv. Pravěk Třebíčska. Brno - Třebíč 1986
- KUTHAN J. Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha 1991, s. 21-53
- KUTHAN J. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Praha 1994, s. 407-422
- UHLÍŘ J., ŽAMBERSKÝ A. Bazilika bývalého opatství benediktinů v Třebíči. Třebíč 1995
Seznam zkratek
AR - Archeologické rozhledy. Praha 1949 n.
MCC - Mitteilungen der k.k. Central - Comission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Wien 1856 n., Neue Folge Wien. 1875 n.
PA - Památky archeologické. Praha 1855 n.
SOA - Státní oblastní archiv
ZPP - Zprávy památkové péče. Praha 1937 n.
Obrazová příloha
1 - Smlouva na zhotovení oltáře v kapli sv. Prokopa se sochařem S. Paganem
2 - Kaňkův dopis Waldsteinovi
3 - Půdorys baziliky sv. Prokopa v Třebíči.
4 - Tvary přípor pilířů, nesoucích klenbu záp. vestibulu
5 - Pohled směrem od oltáře na arkádovou zeď,nesoucí kůr
6 - Pohled na dotyk svazkových přípor od pilířů s klenebními příporami
7 - Jedna z osekaných říms na pilíři v hlavní lodi
8 - Jeden z nových kvádrů pro zpevnění pilíře
9 - Boční severní pohled na baziliku sv. Prokopa v Třebíči.
10 - Boční severní řez bazilikou sv. Prokopa v Třebíči.
11 - Pohled směrem ke kněžišti
12 - Pohled do klenby hlavní lodi.
13 - Pohled do hlavní lodi od oltáře.
14 - Pohled do hlavní lodi.
15 - Jižní boční loď.
16 - Severní boční loď.
17 - Průčelí klášterního kostela P. Marie v Roudnici n. Labem.
18 - Průčelí třebíčské baziliky sv. Prokopa.
19 - Štěpán Pagan, sv. Prokop, Telč - břeh Štěpnického rybníka.
Fotografie č. 4-8, 19 - jsou majetkem autora. 1, 2 - xerokopie z Brněnského zemského archivu. 3, 9, 10 - převzato z publikace A. Žamberský, J. Uhlíř (cit.v pozn. 3). 11 - 18 - převzato z publikace V. Kotrba (cit. v pozn. 14).
Dodatky
Z 2. 8. 1719 pochází smlouva na zhotovení oltáře v kapli sv. Prokopa se sochařem S. Paganem.
Dozvídáme se v ní, že byla uzavřena mezi hrabětem Františkem Josefem z Valdštejna, kterého zastupoval a pravděpodobně objednávku vyřizoval kapitán (hauptmann) Georg Hiacint Schmidt a sochařem Stephanem Paganem (Burgern - měšťanem?) sochařem v městě Třebíči.
Jednalo se o dva boční oltáře (zwey Seithen Altar - může také znamenat výzdobu dvou stran jednoho oltáře) v zámecké kapli sv. Prokopa. Hlavní podstavec (menza?-Haupt Postament) měl být 11 stop vysoký, dále 4 stopy vysoký a 3 stopy široký. Smlouva byla uzavřena na podkladě výkresu zhotoveného pravděpodobně sochařem. Vše má být zhotoveno a umístěno do 15. ledna 1720. Zaplaceno má být 80 guldenů rýnských a za zhotovení této smlouvy má být sochaři vyplaceno 25 guldenů rýnských.
Podepsán Georg H. Schmidt kapitán a Stephanus Pagan sochař.
Štěpán Pagan zastupoval směr vycházející z berniniovského pojetí.38 Jeho práce najdeme v Drnholci, Jaroměřicích nad Rokytnou, v Ivančicích,39 či v Telči (obr. 19).40
Bohužel dnes nevíme, jak tyto oltáře (či oltář) vypadaly, ze smlouvy nevyplývá ikonografický program jejich výzdoby. Pozůstatkem by snad mohla být socha sv. Prokopa, dnes umístěná v chóru na epištolní straně. Ostatní výzdoba baziliky pochází z novější doby.41